Červen 2009

poslední článek

30. června 2009 v 20:34 | natka |  deníček

Ahoj tak úpe poslední článek před táborem . Před chvílí jsem dobalila věci . Dnes jsem byla na bruslích z makuldou a začala dost velká buřa tak sme šli ke mě . Mno a pak lilo jak nněco a Mačeta byla skoro do sedmi u mě . A taky mi pomohla zbalit . PS : moc dík Ale ta buřa byla úpe velk , že jo majket? Ani nevím jestli se na ten tábor těším nebo ne . Jinak vám to tu zpříjemním a dám nějaké obrázky . Tak ADIOS





Mno nic jdu dobalit kufr.


ještě než odjedu

30. června 2009 v 13:00 | natka |  deníček

Ahoj ještě než odjedu chci něco napsat . Dnes bylo vízo , mám samí . Nebojte ne samí 5 ale samí 1 . Jak jsem přišla domů přžišla ke mě moje nej kámí maki s kterou jedu zítra na tábor . Přišla mě pozvat na pizzu ale mamka mě nepustila bo jsme měli jít do megáče . Jela s náma i baBIČKU U KTERÉ PRÁVĚ JSEM na kompu . Za chvíly asi vlezu do bazénu sice je jen 23 . 6 na slunci a voda je studená ale chci skusit babiččin nový bezén ještě před táborem jdu se koupat ADIOS


blbosti

29. června 2009 v 19:06 | natka |  blbiny

SRDCE



love love

love love love

love love

love love

love love

love love

love love

love


soutěž o nej příběh

29. června 2009 v 19:02 | natka |  soutěže

Už jsem chtěla odejít z kompu když mě napadl skvělej nápad .

Ve středu jedu na tábor to již víte a během té doby co jsem na táboře mi poslílejte na mail myhappyanimal @seznam.cz nebo na mail hannah789@seznam.cz příběhy o vašem zvířátku . Já je tu pak dám a udělám anketu o nejhezčí příběh ale pravidlo je že příběh musí být o vašm zvířátku a pravdiví. Můžete přiložit k článku i foto ale ne že mi napíšete příběh vašeho mazla na konec jak umřel a dáte mi fotku mrtvého . O to fakt nestojím. Tak se pls zapojte !!!!!!!!!!!!!

pokud se chcetepřihlásit z cizím zvířátkem tak napište zvíře není mé je od toho a toho . A musíte mít svolení majitele.

Zatím ADIOS!!!!!!!!!!!!!


do deníčku o nemoci dáši

29. června 2009 v 18:26 | natka |  deníček

Ahoj ještě vám chci říct poslední obou jsem myslela že mi želvička každou dobou umře . Ani pan veterinář ji nedával moc šanci . Kažýdý den chodím z želvičkou k panu veterináři ten ji dá antibiotika vyčístí ji víčko (ze vnitř) . Pak doma to čistíme sami ale jen ze zhora . Ale dnes už Dáša možná nějakou šanci má bo se to nezhoršilo . Neříkám ani že se to nezlepšilo.- prostě je to furt stejné . Jinak se po akvárku pohybuje ale starost mi dělá že nežere . Ale necháme to na čese . Tak snad se nám povede ji zachránit.


sedni - před psovodem

29. června 2009 v 18:22 | natka |  výcvik psa

cviku je naučit psa na povel sednout před psovodem na vzdálenost nejméně 25 m.

Povel: ;,SEDNI!" je vyslovem krátce a v rozkazovací intonaci. Posunek: Předpažení pravou rukou, dlaň obrácená vpřed, špičky prstů ve výši očí psovoda. Pomocný - vykročení pravou. nohou.

Podmíněný podnět: Povel "SEDNI!", posunek a slovní pochvala. Nepodmíněný podnět: Lehké trhnutí vodítkem nahoru, poplácání a podaný pamlsek.

Metodický postup při nácviku:

Způsob nácviku: Cvik sedni přeci psovodem počneme nacvičovat až tehdy, když pes již ovládá cvik sedni u nohy psovoda Psovod postupuje tak, že provede se psem cvik lehni nebo vstaň u nohy, povelem "ZŮSTAŇ!" udržuje psa na místě a. v určené poloze, přendá vodítko do Levé ruky a současně předkročí před psa tak, aby vodítko .Bylo mírně uvolněné. Levá ruka, která drží konec uvolněného vodítka je ve výši pasu,, psovod stojí přímo proti psu. Po této přípravě vysloví psovod. povel "SEDNI! ", pravou nohu rychle vykročí proti psu, při čemž musí dát pozor, aby mu nešlápl na nohu. Současně s vy-kročením se předkloní, předpaží pravou ruku a mezi palec a ukazováček zachytí vodítko, kterým trhne nahoru, čímž donutí psa k sednutí. Jakmile se pes posadí; psovod uvolní vodítko z pravé ruky, kterou několik vteřin ponechá před očima psa (provedený posunek), ruku připaží a povelem "ZŮSTAŇ!" udržuje psa v poloze sedni. V případě, že pes zaujal nesprávnou polohu - sedí šikmo, nebo zadní nohu má podsunutou pod tělem a sedí na boku, psovod nejdříve upraví psa do, správné polohy tak, aby sedl přímo proti němu, zadní nohy měl pokrčeny a podél těla opřeny o zem. Po úpravě psa pochválí, pravou rukou poplácá na předhrudí, případně odmění pamlskem, pak pravou nohu opět přisune k levé a postaví se do vzpřímeného postoje.

Psovod psa v poloze sedni z počátku nácviku udržuje jen velmi krátce, postupně pak dobu prodlužuje a nepravidelné střídá proto, aby se u psa nevybudovala nežádoucí spojitost: na čas. Pes může polohu změnit jen na další povel psovoda k provedení jiného cviku, v tomto případě lehni, vstaň, nebo k noze. Cvik za pomoci vodítka nacvičujeme tak dlouho, ,dokud pes cvik neprovádí na jeden povel rychle a přesně. Způsob nácviku bez použití vodítka: Při nácviku bez vodítka. postupuje psovod tak, že vodítko nechá psu připnuté na obojku a pustí volně na zem. Dále postupuje jak již bylo popsána za pomoci vodítka. V případě, že pes na povel nereaguje a cvik neprovede, je nutno opět vodítko použit jako při počátečním způsobu nácviku. Je nesprávné a nežádoucí, když pes cvik neprovede a psovod vodítko nepoužije, aby opakoval povel tak dlouho, až pes cvik konečně provede. Vytvoří tím návyk na nepřesné provádění cviku. Když pes i bez použití vodítka cvik provádí dobře, můžeme vodítko odepnout, avšak není na závadu, když i nadále vodítko psu ponecháme.

Postup při prodlužováni vzdálenosti: K prodlužování vzdálenosti můžeme přikročit až tehdy, když pes již cvik na vzdálenost vodítka provádí naprosto přesně. Avšak ani pak nesmíme postupovat příliš rychle, ale postupně a systematicky, aby :bylo dosáhnuto kladného výsledku. Tímto způsobem postupujeme až do vzdálenosti nejméně 25 m. V případě, že pes na povel nereaguje, nebo popojde k psovodovi, musí psovod přijít ke psu, vrátit jej na původní místo a několikrát cvik zopakovat třeba i za pomoci vodítka a opět se od psa vzdálit a opakovat cvik z dřívějšího místa. Při nácviku je možno použít dlouhou konopnou šňůru, avšak za tuto netaháme,, čímž bychom nutili psa k popocházení, ale slouží nám k ukáznění. psa v případě, kdyby se snažil z místa odběhnout. Je nutné, aby psovod byl důsledný a nepřehlížel chyby; kterých se pes při výkonu dopustí.

Kterých chyb se musíme při nácviku vyvarovat:

- psovod je málo důsledný a náročný na výkon psa,
- trhnutí vodítkem není přizpůsobeno k povaze psa,
- postup při prodlužováni vzdálenosti není prováděn systematicky.

Kdy považujeme cvik za splnměný a přesně provedený

Cvik považujeme za splněný a přesně provedený tehdy, když pes na vzdálenost 25 m od psovoda provede cvik sedni na daný posunek rychle a přesně a v této poloze vydrží, dokud nedostane jiný povel..


čtěte pls

29. června 2009 v 18:15 | natka |  deníček

Ahoj . Chci vám říct že ve středu 1.7. jedu na tábor tak tu nějakou dobu nebudu . Přesněji 2 týdny a pak jedu 20.7. na dovču do Eypta ,ale mezi tím tu budu a na dovolenou možná beru notebook tak to ještě uvidím. Jinak ještě posledních pár článků a ADIOS . Zítra je poslední den školy takže jen jedna hodina kdy dostanem vízo . Pak samozdřejměsezas budu toulat jak něco . Doufám že to zas z holkama nepřeženem bo jednou smepřišli až v pět a Lenka která byla s náma měla do kroužku a doma řekla že tam byla . No a až přijdu dom ukážu vízo a sednu na PC . Napšu jeden poslední článek do deníčku a pak jdu na jedny stránky kde je článečkoví den.


Doufám že na táboře bude tak hezky jako tady na tom obrázku . No a až přijedu z tábora a dovči to tu úpe změním , nový dess a taky miss mazel jo a nazapomenu doufám taky ukončit blesky . Tak bude na pilno . Zátím ADIOS!!!!!!!


toto je nutnéééééééééééé

27. června 2009 v 13:46 | natka |  deníček
Mno, z dášou jsem byla u veterináře dostala antibiotika ale oko už neměla jaksi se ji rozpadlo neboco. Pan veterinář ji strupya zbytky oka atd.atd.atd. natáčel na tyčinku ted to máme dělat 2 krátt denně mi ale zítra ještě přijdeme k veterináři . Oko se už zachránit nedá ale je důležité aby se nenakazilo i ucho pak by bylo po želvičce . Dášu a Mášu jsem musela oddělit Máša je volně po bytě Dáša v terárku ,ale místo podestýlky musí mít kapesníky . A z okaji čouhá kus masa. Mám o ni strach navíc už ted ve středu jedu natábor.

hooooodně důležitééééééééé

27. června 2009 v 8:06 | natka |  deníček
Ahoj musím psát na rychlo ale je to důležité. Dáše něco je . Má napuchlé oko a nemůže ho otevřít . Myslím že ji tam Dáša píchla drápem ale nevím. Taky měla u oka nějaký jakoby černý prášek . Pls poradíte mi jestli mám jít k veterináři
co to může být
jak se to dá léčit ???????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????
??????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????
Pls rychle odpovězde na otázky do komentů bo ve středu jedu na 2 týdny na tábor

umluvte mě

25. června 2009 v 18:43 | natka |  deníček
Ahoj pls omluvte mě bo já jsem u babky na večer a doma nám blbne PC, Babička čučí na ulici a já nemám co dělat na PC jsem teprve chvíly ale už tu jde děda.

krmení osmáka degu

22. června 2009 v 16:24 | natka |  osmák degu
1.Krmné směsi: je to asi to, o čem si myslíte že je to nejvhodnější a nejméně náročná potrava. To ovšem není pravda, pro osmáky by totiž neměly tyto směsi být hlavním zdrojem potravy. Tyto směsi obsahují velké množství tuků (většina těch směsí je obecně sestavena hlavně z olejnin), které způsobují obezitu osmáků. Nejlepší je míchat tuto směs z granulí pro činčily a směsi v poměru 3:1.

2.Zelenina a všechno čerstvé krmení: Zelenina by měla tvořit asi tak dvě šestiny z celého osmáčího jídelníčku (zbytek rozdělení níž), nejvhodnější zeleninou kterou můžete osmáky živit je mrkev. Další vhodnou složkou jsou třeba okurka, paprika, čínské zelí a další běžná zelenina.
Dalaší složky zelené potravy by měla být hlavně tráva, tu musíte trhat na místech kde nebude znečištěná od psů, zemědělců nebo jakkoli jinak znečištěná! Trávu není dobré trhat do zásoby, protože by se vám mohla zapařit a osmákům pěkně "pocuchat" střeva.
Taky jim můžete dávat různé listí, třeba z dubu nebo jiných listntnatých stromů. Opět si vyberte místo, kde nebude listí znečištěné (např. provozem aut nebo tak).
3.Seno: mělo by být asi tak tim zbytkem takže tak tři šestiny obsahu krmné dávky. Seno si můžete koupit, většinou ho mají v pet centrech, zverimexech nebo hobby marketech, tak 20 litrů sena stojí přibližně 20 Kč (Baumax).
4.Granule:Další složkou stravy jsou granule pro činčily nebo morčata. Dávejte přednost granulím pro činčily. Ale hodně chovatelů oba dva druhy granulí mísí v poměru 1:1. Na trhu je na výběr mnoho různých výrobků. Granule se dají koupit jak ve zverimexu a specializovaných obchodech pro zvířata, tak i v obyčejných supermarketech.
5.Dobroty a pamlsky: jen jednou nebo dvakrát týdně něco z následujícího seznamu:
  1. kousíček jablka nebo jiného nepříliš sladkého ovoce
  2. sušená mrkev - zjistila jsem že osmáci občas vůbec nechtějí čerstvou mrkev, ale sušená (stačí nakrájet na kolečka a nechat asi 3 dny usušit) jim velmi chutná. Mrkev sice obsahuje nějaký cukr, ale ne mnoho, takže osmákům tuto pochoutku můžete dopřát i vícekrát denně.
  3. Chloupek nebo Zoubek - křupky ve tvaru koleček, zelené se zeleninou, žluté s obilninami, červené s mrkví, více informací viz. seznam konkrétních výrobků
  4. pár slunečnicových semínek nebo pár semen kukuřice
  5. jakýkoliv oříšek, nejlíp ve skořápce
  6. pár burizonů (samozřejmě ne těch sladkých)
  7. kus tvrdého pečiva

2. VĚTVE NA OHRYZ:

Větve by měli být samozřejmostí vnitřního "vybavení" osmáci z nich získávají důležité třísloviny. Větve byste měli osmákům dávat i s listy a pupeny ale pozor na jedovatý stromy a nikdy jim nedávejte větve z jehličnatých stromů, smůla by jim asi dost zalepila tlamičky a žaludek. Měli byste jim dávat hlavně větve ovocných stromů, ale asi by se vám nelíbila zahrada se stromy bez větví. Nejlepší větve pro osmáky jsou z dubu mají většinou docela hezkeý tvar a listy dubu osmákům chutnají. Listí byste neměli trhat u silnice, protože toto listí je prudce znečištěné. No o větve bych se z maki výborně postarala bo jsme nejlepší lozkyně po stromech na světě . Cestou ze školy skoro furt chdime na strom.

3. VODA:

Vodu musí Osmáci mít STÁLE k dispozici. Do akvárii se hodí (a snad ani jiné nejsou) skleněné kapačky s trubičkou a přísavkami, ty musí být umístěny tak aby na ně Osmáci nedosáhli, aby dosáhli jen na tu trubičku. Taky byste neměli okolo nich dávat větve jinak se k nim taky dostanou. Naprosto k ničemu jsou misky s vodou, ty osmáci zahází hoblinama nebo převrhnou.
Do klece se dává kapačka plastová s železným pítkem, kapačka je z venku, takže na ní osmáci nemůžou = nemůžou jí zničit.

4. MINERÁLNÍ KAMENY

Dále je dobré kupovat jim minerální kameny, osmáci je přímo milují a hlavně si na nich brousí zoubky a drápky. Slané kameny nemají rádi.
MInerální kámen s příchutí jablka - Vitapol PLMInerální kámen s příchutí pomeranče - Vitapol PL
Minerální kameny od Vitapolu. Příchuť jablko a pomeranč (spíš jenom barva:)

5. MISKA NA POTRAVU:

Neni nutná, je to jen estetický doplněk, aby to trochu vypadalo. Protože osmáci všechno stejně během několika minut roztahají úplně všude, zvlášť seno. Cena slušné kameninové mističky je do 100,-.
kapackamiska na žrádlo tuhle napaječku jsem měla kdysi pro morčata už mám jinou . A misku měla Dáša.

budeme mít mladé

22. června 2009 v 16:09 | natka |  osmák degu
Dá se dopředu poznat, kdy se něco chystá, protože z chaosu, který v teráriu vláde, se najednou objeví opravdu pečlivě vybudované hnízdo, ovšem pokud je z čeho.
Někteří osmáci jsou tak pořádní, že ho mají pořád, ale většinou ho jak se nudí a schovávají si jídlo, rozhrabou. Samice má dost velké bolesti a kňučí, může to trvat hlavně při prvním porodu, dlouho. Mláďata se rodí v rozmezí zhruba co hodinu jedno. Mláďata vybíhají z hnízda i první den po porodu, moje úplně první mládě hned běhalo po celém terárku, byl to kluk. Sameček může během porodu zůstat se samicí, jakmile se mládě ozve, samec zaujme takový zajímavý postoj, něco jako kočičí hřbet a úplně ztuhne, je moc opatrný, aby jim neublížil. Jen je trochu problém, že samici "obtěžuje", ale zdá se, že jí to moc nevadí, ona si s ním poradí - je ale možné že se samečkovi do 24 hodin po porudu povede samici zabřeznout, proto je lepší ho dát na den až dva pryč. Sameček v hnízdě se samicí i s mláďaty spí, zahřívá je, a kdyby mohl, tak by snad i kojil. Samička po porodu mláďata očistí (olíže), a sežere placenty. V hnízdě zůstanou ale piliny nebo prostě hnízdo od krve a nevypadá to moc hezky, tak to odstraním (jen to krvavé, jinak jí hnízdo nechám), a přidám jí materiál, aby si mohla vybudovat teplý příbytek pro dětičky.
Materiál to jsou ubrousky natrhané na menší kusy, nebo toal. papír, papírové kapesníčky, hobliny. Malí osmani brzy začnou ochutnávat stravu rodičů, ale samička je ale pořád kojí, min do 5 týdnů. Zhruba od 2- 3 týdnů by mladí měli dosáhnout na napáječku.

jsem hrozná

22. června 2009 v 16:01 | natka |  deníček
Jsem hrozná bo už jsem asi 2 hodiny na PC a furt jsem nenapsala nic na blog taky jsem dnes měla poslední hodinu klavíru. A zítra mám předehrávky ,ale těším se bo už jsem měla mnoho konzertů ,předehrávek ale poprvé jde na předehrávky moje úpe nej kámí majki. Ve škole jsme už odevzdali nějaké učebnice a už se ani moc neučíme dnes napíšu článek o osmáčkách bo jak jsem šla z klavíru tak jsem vyděla maki jak de z její kámí do stanice a kattka mi ukázala obrázek osmáka tak napíšu o osmácích.

píšu narychlo

22. června 2009 v 6:42 | natka |  deníček
ahoj píšu úpe narychlo bo dnes už jdu do školy a musím se postarat o zvířata včetně venčení avenku leje, převlíct se, zbalit věci do domu hrůzi. Jinak vám chci říct že dnes až přijdu z poslední hodiny klavíru tak napíšu asi 10 článků do komentářů pls napište o čem mám napsat( žádne sprosté věci a vše se musí týkat zvířad . Muím si ještě najít klíče pápá.

želva čtyřprstá - zajímavosti

21. června 2009 v 18:17 | natka |  želvy
V názvosloví želv je veliký zmatek: Latinská pojmenování mají šest zhruba ekvivalentních systémů, česká pojmenování bývají často zaměňována s podobnými slovenskými. Příkladem jsou želvy čtyřprsté, často nazývané želvy stepní, latinsky Testudo horsfieldi, u nás i Agrionemys horsfieldi.


želva je aktivní cca od března do září či října, přes léto může upadnout do letního spánku (který může přejít do zimního), častěji je ale během dne zalezlá hluboko ve stínu v mělkých norách vyhrabaných pod balvany a nepřetržitě se krmí jen ráno a večer.
Typickým poznávacím znamením želvy je počet čtyř prstů na předních tlapách, podle kterého také dostala jméno. Má poměrně nízký, takřka kruhovitý karapax. Hřbetní štítky jsou poměrně širší než delší (a jsou podstatně větší než žeberní štítky). Želva dosahuje délky karapaxu až 25 cm a hmotnosti až 2 kg.

Pohlavní dospělosti želvy dosahují mezi osmým a desátým rokem věku (je to spíš záležitost velikosti než stáří). Samice snáší na přelomu května a června 1 až 5 vajec (často po jednom s několikadenními odmlkami) velikých 4 - 5 x 2,5 - 3,5 mm. Mláďata se líhnou po 80 - 110 dnech, to znamená, že zpravidla zůstanou spát v zemi a vylezou až příští jaro.


želva čtyřprstá

21. června 2009 v 18:13 | natka |  želvy
Popis:
Želva čtyřprstá (Testudo horsfieldii) byla popsána Johnem Edwardem Grayem v roce 1844. Typickým je pro ni kruhovitý krunýř, výrazněji plochý než je tomu u ostatních zástupců rodu Testudo. Barva krunýře je různá, od odstínu žluté barvy, po olivovou až hnědou s různě velkými tmavými fleky. Velmi stará zvířata mohou být téměř celá černá (Afghánistán), ale také s nevýraznou žlutohnědou kresbou. Měkké tkáně spojující na krunýři jednotlivé štítky jsou žluté až hnědé. Nadocasní štítek je nerozdělený a na mohutných předních i zadních končetinách se nachází vždy 4 silné drápy, na rozdíl od ostatních druhů želv. Želva čtyřprstá dorůstá od 15cm (samci) do zhruba 25cm, velmi zřídka až 28cm délky krunýře (samice). Hmotnost se pohybuje od 500g do 2kg.
Stupeň ochrany:
Od roku 1975 podléhá tento druh Washingtonské úmluvě, kde se nachází v druhém dodatku (CITES II nebo též dle EU CITES B). Z toho vyplývá, že v případě odchovu musí chovatel předložit papíry obou rodičů, případně i průkazné materiály z odchovu (inkubátor, chovatelské záznamy, atd.).
Rozšíření:
Želva čtyřprstá osídluje region západně od Kaspického moře přes Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán a směrem na jih východní Irán, západ Afghánistánu, Pakistán, a část Číny. Želva čtyřprstá, bývá nazývaná též stepní želvou, neboť obývá vysloveně aridní krajinu s částečně kamenitým územím ale i hlinitým povrchem. Běžným třetím názvem pro tento suchozemský druh je též ruská želva. Hlavními vývozci jsou totiž Kazachstán a Uzbekistán, kteří dříve náleželi k Rusku. Především v 70. a 80. letech byly želvy chytány a ve velkém množství dováženy do Evropy.
Způsob života:
Silné drápy na předních končetinách a plochý krunýř umožňují želvám hloubit až 2m dlouhé podzemní nory, ty poté opakovaně využívají. Přes noc, ve velkých vedrech, během letního a zimního spánku se do nich vrací. Poskytují totiž bezpečí před predátory a nepříznivými výkyvy počasí, na konci takové nory totiž zůstává teplota téměř konstantní. Často jsou ráno želvy vídány jak sedí u vchodu nory. Tato nepřízeň v jejich areálu rozšíření převládá, letní suchá vedra, poté vlhké zimy se silnými mrazy. Vysoké teplotní výkyvy v ročních obdobích i v jednotlivých dnech jsou výrazné. Zimní spánek trvá většinou do konce března a končí s příchodem teplé sezóny, kdy začínají hojně vyrůstat rostliny. Jen tři až pět měsíců má želva čtyřprstá k běžným životním aktivitám, k rozmnožení, k příjmu potravy a k růstu. Už na počátku léta stoupají denní teploty hodně vysoko a nastupuje suché počasí, takže želvy mají problém s hledáním potravy. Proto jsou k vidění mimo úkryt spíše v ranních a večerních hodinách. S nástupem pravého léta se teplota ještě zvyšuje a želvy pro nedostatek potravy upadají na 1-2 měsíce do letního spánku (aestivace) a vlastně až teprve v září opět vylézají. To už jim zbývá jen málo času do zimního spánku. Hledají nepřetržitě potravu. V polovině nebo na konci října už často bývají noční mrazíky a želvy začínají upadat do zimního spánku. Zvláštností oproti jiným druhům, je u Testudo horsfieldii to, že ve volné přírodě procestuje enormně velké území. 10ha pro samce a 30ha pro samici nejsou nikterak vyjímečné. Želvy se proto setkávají jen vzácně.
Všechny tyto okolnosti dělají želvu stepní odlišnou od ostatních druhů.
Rozmnožování:
Když spatří samec samici, začne za ní utíkat s naplno nataženým krkem a po přiblížení poklepává hlavou kolem potenciální partnerky. Nakonec ji začne kousat do předních končetin dokud nezastaví. Samec má dlouhý ocas s na konci tvrdým výrůstkem. Ten při častých samcových pokusech o páření může poranit okolí kloaky samice. Při páření má samec otevřenou tlamu. Dobře viditelný je i červený masitý jazyk a jsou slyšitelné kňučivé samcovi zvuky. Samice snáší po 2-4 týdnech po páření až neuvěřitelně velké vejce, nejčastěji 2-5 kusů (zaznamenané maximum bylo dokonce 9 kusů). Tvar mají oválný a měří 3,5-4cm, hmotnost jednoho vejce činí 15-20g. Téměř kulaťoučká mláďata se líhnou při teplotě 28-32°C maximálně 100dnů. Jediné úspěšné páření postačí k oplození všech vajec.
Potrava:
Extrémně kruté podmínky přírody jsou ve zvířatech zakotvené tak, že i v lidské péči všechno krmivo, které najdou mají tendenci sežrat. Proto často trpí otylostí. To později vede k vystupování měkkých tkání na krunýři a na konec želvy umírají na ztučnění jater. Žerou při relativně nízkých teplotách. Především v časném jaru je jejich chuť velice vysoká. Hlavně musí být předkládána vyrovnaná krmná dávka, nejlépe z divoce rostoucích plevelů. Musí kopírovat krmení jejich domoviny. V létě méně na vlákno bohatého krmiva. Nejraději mají listy smetánky lékařské, sléz, jitrocel, vlčí mák, ale také listy ostružiníku, zvonku, silenky, vikve a jahod. Také vláknitý pórek a listy lípy nebo vrby budou rády konzumovány. Salát podáváme jen vyjímečně. Pouze ve velmi málo odrůdách je pro želvu hlávkový salát prospěšný. Vhodné jsou rostliny obsahující přes 20% vlákniny a 10% bílkovin. Ovoce a zelenina by v krmné dávce neměly být. Dodatečně by měly mít k dispozici vápník. Ve volné přírodě jej získávají přímo z půdy, kostí nebo ulit šneků. V chovech v zajetí je vhodné podávat vápník formou sépiových kostí nebo převařených vaječných skořápek. Okusem se bude ve správném tvaru udržovat i rohovina čelistí.
Chování:
V našem středoevropském klimatu chováme tento druh podobně jako ostatní želvy rodu Testudo, dno nekropíme ani při vysokých teplotách v suchém počasí. Nejvhodnější je skleník napojený na venkovní výběh. Nutné je zajistit výběh proti podhrabání nebo vyšplhání. Želvy rychle hrabou a ještě šikovněji šplhají. Zimování je obdobné jako u ostatních evropských druhů. Testudo horsfieldii často snižuje aktivitu již koncem srpna nebo v září, zahrabávají se do půdy. Volné přezimování ve výběhu je ale veliké riziko. Želvy potřebují zimovat 4-5 měsíců v co možná nejkonstantnější teplotě 2-4°C. Nejvhodnější je sklep a pro každou zimující želvu samostatná bedýnka. Substrát nesmí být příliš suchý, aby neprášil, ani mokrý. Vhodné je bukové listí a vzdušná vlhkost kolem 70%.

želva čtyřprstá - tabulka

21. června 2009 v 18:10 | natka |  želvy
Třída:Plazi (Reptilia)
Řád:Želvy (Chelonia)
Čeleď:Testudovití (Testudinidae)
Druh:Želva čtyřprstá (Testudo horsfieldii)
Výskyt:Afghánistán, Pakistán, Kazachstán,...
Velikost:Samice až 25cm
Hmotnost:Do 2kg
Rozmnožování:2-5 vajec, inkubace 60-100dnů
Potrava:Různé plevely
Orientační cena:Kolem 2000Kč za mládě

želva vroubená

21. června 2009 v 18:07 | natka |  želvy

Vzhled

Největší suchozemská a v rámci Evropy také endemická želva. Charakteristickým znakem dospělých exemplářů želvy vroubené jsou prodloužené zadní štíty karapaxu. Krunýř těchto želv tak může dosáhnout téměř 40 cm, většinou je však menší. Samic jsou větší jak samice. Zbarvení je jednotvárné. Některá zvířata jsou zbarvena zcela černě. Určitá populace tohoto druhu v Řecku dostala díky externím morfologickým znakům v minulosti samostatný druhový status - Testudo weissingeri. Tento, dnes neuznávaný druh, má krunýř často hnědavý, černavý se světlými občas šedavými puntíky, nebo zcela žlutými.

Prostředí

Obývá podobná nebo stejná stanoviště jako ostatní evropské suchozemské želvy. Vystupuje do nadmořské výšky až 1600 m.

Způsob života

V době páření samic bojují o samice. Jsou v tomto období velmi energičtí a vytrvalí. Samice po páření následně kladou 3 - 11 vajec velkých 30x25 (někdy 40x35) mm. Za 7 - 9 týdnů se líhnou mládí jedinci velcí do 4 cm. Tyto želvy jsou aktivní během dne, hlavně v jarním období jsou velice nepřehlédnutelným objektem v přírodě. V horkých letních obdobích si dokáží tyto želvy hloubit nory hluboké až 3 m.

Potrava

Jako ostatní evropské suchozemské želvy je silně herbivorní. Živí se dužnatými listy, plody a květy.

Podobné druhy

Záměna možná s druhy Testudo graeca a Testudo hermanni.

želva vroubená - tabulka

21. června 2009 v 18:05 | natka |  želvy
Třída:Plazi (Reptilia)
Řád:Želvy (Chelonia)
Čeleď:Testudovití (Testudinidae)
Druh:Želva vroubená (Testudo marginata)
Výskyt:Řecko, Sardinie
Velikost:Až 35cm
Hmotnost:Až 5kg
Rozmnožování:6-15 vajec
Potrava:Různé plevele, občas kousek ovoce.
Orientační cena:
Kolem 2500Kč za mládě

krmení pískomila

21. června 2009 v 17:29 | natka |  deníček
Pískomilové, stejně tak jako mnoho jiných zvířat, potřebují vyváženou potravu, která odpovídá jejich požadavkům. Nejde zde napsat, jaké krmivo je to nejlepší, protože je nutné dbát na aktuální stav zvířete (věk, graviditu, laktaci,…). V dnešní době už není problém krmit speciální směsí určené přímo pro pískomily. Kterou krmím i já své zlatíčka.
Pískomilové podle návodů spotřebují zhruba 5g suchého krmiva denně. Moje zlatíčka mají přístup k jídlu neomezeně. A ještě mají v kleci tyčinku pro hlodání. Dalo by se oponovat, že zvířata začnou trpět nadváhou, když nebudou mít korigovanou stravu. Ale doposud se mi nestalo, že bych měla obézní pískomily.
Je dobré si otestovat, co váš pískomil má rád. Dle knih by jste mu měli sem tam přilepšit červem, jogurtem a nebo uvařeným vajíčkem. Když jsem zkoušela postupovat dle těchto návodů, shledala jsem se s vyděšenýma očima v kleci. Na milého moučného červa vyděšeně hleděli a začali na něj vyděšeně dupat. Takže červy jsem během jednoho dne zavrhla. Stejně to dopadlo s jogurtem. Bubla do něj strčila packu a pak držela packu v pacce a všude ukazovala jak si ji zašpinila od něčeho mokrého, co je šíleně fuj. A celý den si ji nakonec umývala v písku. A vajíčka přijímat také nechtějí.
Ovoce a zelenina: Zde je také dobré otestovat, co váš pískomil má rád. Bubla s Pišťou se ovoce a zeleniny ani nedotknou. Maximálně jednou za čas si vezmou kousek rajčete a nebo jablka. Za to kluci by se zeleninou a ovocem ládovali skoro pořád. Nejraději mají jablko, jahodu, salát, nepohrdnou ani mrkví, rajčetem, paprikou. Ovšem vše dávat jen v přiměřeném množství, stačí jen malý kousek. Ovšem nekrmte špenátem a nebo dalšími rostlinami s vysokým obsahem kys. šťavelové. Taktéž jsou zakázané jedovaté rostliny a jejich části. Také není vhodné dávat množství ovoce s vitamínem C. Nejlepší jsou sladké druhy ovoce.
Pokud chcete pískomilům dávat nějaké odměny a pamlsky, tak můžu doporučit oříšky (nesolené), slunečnicové semínka a nebo sušený banán.
Pitný režim: Nenechte se zmást v obchodech, že pískomilové nepotřebují vodu a stačí jim jen voda přijatá v tzv.zeleném krmivu. Je pravdou, že pískomilové mají velmi dobrou regulaci vody v organismu a vylučují ji velmi málo a jejich moč je silně koncentrovaná. Ale je dobré mít v akváriu či kleci umístěnou napáječku nebo misku s vodou. V průměru pískomilové přijmou denně 5 ml vody. Důležitá je voda obzvláště pro gravidní nebo kojící samičku. Takže vodu jim dejte vždy k dispozici.